Sidebar

19
, říj

BLOGEE
Typography

Nedávno mne rozčílila zpráva, že skupina hloupých příživníků - senátorů podala ústavní stížnost proti zákonu, který zakazuje billboardy v okolí silnic. Jejich hlavním zdůvodněním je omezení svobody podnikání. Přičemž tím skutečným důvodem jsou osobní zájmy a zainteresovanost v tomto pokloudném reklamním byznysu.

Alespoň víme, koho nevolit a kdo v úmyslu přivodit si osobní finanční prospěch dává na oltář práva životy lidí, kteří položili život na silnicích díky obrovskému tlaku psychologů snažících se odvézt řidičovu pozornost od řízení k nějakému reklamnímu sdělení, nebo nedej Bože xichtu jednoho z těch ubohých senátorů s kilogramem make-upu a sliby, které není nikdy schopen splnit. V celém státě jsou snad všichni občané a zejména řidiči z Billboardů otráveni. Všichni, kdo pracují v tomto segmentu trhu ví, že nefunguje. Ale přesto se najde skupinka "lepších idiotů", kteří tvrdí opak. 17 vypatlaných hlav. 

Za senátory jedná Václav Chaloupek (Občané patrioti), návrh na zrušení části zákona si nechali zpracovat od advokáta a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka. Právní úprava podle nich porušuje principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, dále zasahuje do práva na podnikání a ocitá se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu lze podle 17 senátorů dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například lze odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech. Podle senátorů také připadá v úvahu změna zákona, která umožní odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na veřejný zájem, případně je vyvlastnit s náhradou.

Mají zato, že nelze upřednostnit veřejný zájem takovým způsobem, že by bylo zasahováno do vlastnických práv, ať už majitelů pozemků, nebo majitelů samotných billboardů. Já se však domnívám, že se jedná o více než veřejný zájem. 

Odpůrce měla novela i mezi poslanci. Dlouhodobě proti ní bojovali například Stanislav Berkovec z hnutí ANO, Jaroslav Foldyna z ČSSD nebo Petr Bendl za ODS.

Reklamní plochy od září nesmí stát v 250 metrovém bezpečnostním pásu kolem dálnic a 50metrovém podél silnic I. třídy, což neplatí pro billboardy v zastavěném území. Reklamou, které se zákaz netýká, jsou poutače pro dálniční motely a restaurace. Ty mohou své služby inzerovat do vzdálenosti 200 metrů od provozovny.


Návrh na zrušení zákona


Inteligentní lidi však ví, že....

Silniční doprava je historicky nejstarší druh pozemní dopravy. Jedná se o celosvětově nejvíce využívaný druh osobní dopravy. V porovnání s jinými druhy dopravy (železniční, letecká, lodní) je výhodou silniční dopravy její flexibilita (pružnost a přizpůsobivost), rychlost a dostupnost. Výkonnost silniční dopravy je důležitou podmínkou pro rozvoj moderního hospodářství a kvalitní mobility obyvatel.Na území České republiky se nachází kolem 55 tisíc km silnic. Bezpečný provoz na pozemních komunikacích je v zájmu všech účastníků silničního provozu. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu má samozřejmě výsadní postavení dopravní značení a dopravní zařízení.

Při řízení motorových vozidel je nejdůležitějším smyslovým orgánem lidský zrak. Tím vnímáme největší část vjemů. Řidič při řízení nemůže vždy svou plnou pozornost soustředit pouze na vozovku. K bezpečnému řízení vozidla se řidič musí zaměřit i na jiné prvky spojené s řízením, musí vnímat dopravní značení, sledovat okolí komunikace aj. Na pozornost řidiče při řízení ale působí i negativní podněty. Jedním z nich jsou reklamní poutače v okolí silnic.

V nedávné době bylo běžnou praxí reklamních agentur umisťování reklamních ploch v okolí pozemních komunikací. Záměrem reklamních agentur bylo pomocí reklamních ploch upoutat pozornost řidiče a předat mu obsah reklamního sdělení. V okamžiku, kdy řidičův pohled spočívá na reklamní ploše, dochází ke snížení koncentrace věnované řízení vozidla. Vzhledem k této skutečnosti se zvyšuje např. pravděpodobnost vzniku dopravní nehody.

V dnešní době jsme zvyklí setkávat se s reklamou téměř na každém kroku. Jedním z mnoha druhů a forem reklamy je venkovní reklama v nejrůznější podobě. Příkladem venkovní reklamy jsou plakáty, billboardy či elektronické poutače. Úkolem reklamních ploch je upoutat naší pozornost a předat nám reklamní sdělení. Upoutání pozornosti prostřednictvím reklamy však není v našem nejlepším zájmu především v situacích, kdy je naše plná pozornost vyžadována při jiné činnosti. Jednou z činností, kdy bychom se měli plně soustředit, je řízení dopravních prostředků resp. jakýkoliv jiný pohyb na pozemních komunikacích. Sebemenší chvilka nepozornosti může mít za následek dopravní nehodu (dále jen „DN“) a případně i zranění. Z obr. 1 lze vyčíst, že nevěnování plné pozornosti řidičů je nejčastější příčina DN.

  1. Rok 2015 - nejčetnější příčiny DN
    Pořadí DESET nečetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel počet nehod
    1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 15311
    2. nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem 7 514
    3. nesprávné otáčení nebo couvání 7 199
    4. jiný druh nesprávného způsobu jízdy 7 097
    5. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 5 632
    6. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky 4 385
    7. nezvládnutí řízení vozidla 4 261
    8. nedání přednosti proti příkazu dopravní značky DEJ PŘEDNOST 3 812
    9. vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu 3 151
    10. jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru 2 594

LIDSKÉ VIDĚNÍ

Lidské vidění je nejdůležitější smyslový orgán. Pomocí zraku vnímáme až 80 % veškerých přijímaných vjemů. Zrak nám umožňuje vnímat světlo, barvy, tvary aj. Smyslovým orgánem je oko.

Lidské oko se skládá z rohovky a čočky, jež fungují jako objektiv oka. Množství světla, které vstupuje do oka, je řízeno duhovkou, která se nachází mezi rohovkou a čočkou. Světlo se následně šíří sklivcem na světlocitlivou sítnici, kde se vytváří otočený obraz toho, co vidíme. Vlastní světločivná vrstva oka, sítnice, obsahuje fotoreceptory, vysoce specializované světločivé buňky, tyčinky a čípky.

Lidské oko Nejdůležitějšími funkcemi zraku jsou:

- Vnímáni kontrastu
- Vnímání barev a jasu
- Vnímání prostoru

Vnímání kontrastů

Zraková identifikace sledovaného objektu, který má stejnou barvu s pozadím, je možná jen v případě, jestliže rozdíl jasů objektu a pozadí se alespoň rovná prahovému rozdílu jasů. Podíl rozdílu jasů objektu a pozadí k jasu se nazývá jasovým kontrastem.

Prahový kontrastní rozdíl jasů není konstantní, ale závislý na mnoha činitelích. Mezi nejdůležitější činitele lze zařadit zorný úhel objektu a jas pozadí, na který se pozorovatel adaptuje, a dobu, po kterou oko pozoruje daný objekt.

Objekty, které pozorujeme za denního světla, zaznamenává sítnice. K příjmu obrazu nedochází na celé žluté skvrně, ale pouze v její zvláštní části nazývané ústřední jamka. Ústřední jamka je vyplněna čípky. V této části oka dochází k nejkvalitnějšímu zobrazení předmětu; jde o vnímání foveální. Při přechodu z denního (fotopického) vidění k vidění soumračnému (skotopickému) dochází postupně k vyřazení ústřední jamky z činnosti a do provozu jsou uváděny světločivé elementy s větší citlivostí - tyčinky.

Vnímání barev a jasu

Vnímání barev zajišťují v oku tři druhy čípků. Každý druh čípku reaguje na jinou vlnovou délku světla a tudíž i na jinou barvu. Lidské čípky reagují především na červenou, zelenou a modrou barvu. Skládáním těchto tří základních barev lze vytvořit ostatní barevné odstíny. Při nedostatku světla lidské oko přestane rozlišovat barvy a k záznamu obrazu využívá tyčinky. Tyčinky nerozlišují barevné spektrum, zajišťují pouze černobílé vidění. Tyčinky pracují s menšími intenzitami světla než čípky, proto jsou využívané zejména při nočním vidění a při malých hodnotách jasu. Jas odraženého světla lze vyjádřit jako světelný tok do jednotkového prostorového úhlu na promítnutou jednotkovou plochu zdroje.

Vnímání prostoru

Vnímání prostoru závisí zejména na umístění očí na hlavě. Pozice očí u lidí odpovídá takzvanému binokulárnímu vidění. Binokulární vidění je přirozenou vlastností člověka. Tuto vlastnost má každý zdravý jedinec, který má normálně vyvinuté obě oči, a jehož nervová soustava umožňuje správně zpracovávat signály přicházející z očí. Při pohledu jedním okem je člověk schopen vnímat obraz samostatně. Pohledem oběma očima jsou však tyto obrazy spojeny v jeden celek a člověk vnímá prostor.

ROZDĚLENÍ VENKOVNÍ REKLAMY

Reklamní plochy podél silnic lze rozdělit do několika kategorií. Mezi základní kategorie reklamních ploch řadíme statickou a dynamickou reklamu. Podstata statické reklamy spočívá v zobrazení určitého reklamního sdělení, jehož cílem je zaujetí potencionálního zákazníka. K tomuto účelu slouží např. malé reklamní plochy na sloupech veřejného osvětlení podél silnic nebo speciálně postavené stavby pro zobrazování reklamních sdělení.

Příkladem speciálně postavených staveb jsou veřejnosti dobře známé billboardy, bigboardy a megaboardy. Standartní rozměry billboardů jsou 5,1 x 2,4 m a 6 x 3 m. Bigboardy mají nejčastěji rozměry o velikosti 9,6x 3,6m. Největším představitelem statických reklamních ploch jsou bigboardy, jejichž standardní formát je 12 x 6 m a 24 x 8 m.

Dynamická prezentace reklamy spočívá v promítání pohyblivých reklamních sdělení na LED panelech nejrůznějších velikostí či blacklightech. Statickou reklamu využívají inzerenti častěji a vidíme ji kolem silnic ve větší míře než reklamu dynamickou. Důvodem je nízká pořizovací cena ve srovnání s náklady, které inzerenti musí vynaložit na pořízení dynamické reklamy, které je sice účinnější, ale bezesporu dražší.

REAKČNÍ DOBA

S definicí reakční doby se lze setkat v mnoha publikacích. Reakční dobou rozumíme čas, který řidič potřebuje ke zpracování, vyhodnocení a zareagování na určitý podnět. Profesor Bradáč definuje reakční dobu následovně:

„Reakční dobu ze soudně inženýrského hlediska nazýváme čas od vjemu do uvedení zařízení v činnost naučeným způsobem. V neobvyklých situacích, bez naučeného způsobu, bude potřebná doba individuálně delší.“

U celkové reakční doby lze rozlišovat tři části: optickou reakci, psychickou reakci a svalovou reakci. Každá z uvedených částí může trvat různou dobu.

Optická reakce je doba, za kterou oko zaznamená vjem, nebo-li doba potřebná k přesunu pohledu z původní pozice na nový objekt včetně zaostření na něj. Tato reakce je závislá na velikosti úhlu mezi původním a novým směrem pohledu. Pokud řidič sleduje předmět, na který musí zareagovat, tak čas potřebný k reakci je nulový. Ve většině případů nový podnět řidič přímo nevidí, protože se nachází mimo rozsah ostrého vidění, které činí jeden úhlový stupeň od osy přímého vidění. Řidič nejdříve zaregistruje nový podnět prostřednictvím periferního vidění, které je citlivější na pohyb. Následuje přesun pohledu a zaostření oka na daný podnět. U pohybu oka dále rozlišujeme dvě situace. Objekt, na který řidič reaguje, se může nacházet buď v úhlu do 5 úhlových stupňů od osy vidění, nebo v úhlu nad 5 úhlových stupňů. U objektu do 5 ° se oko pouze přesune do příslušné polohy a zafixuje se na sledovaný objekt. Pokud se oko fixuje na předmět nacházející se v úhlu větším než 5 ° od osy vidění, dochází navíc před zafixováním oka k jeho kmitání s rychlým útlumem.


Šest let starý pokus pražského ČVUT prokázal, že billboard upoutá pozornost řidiče zhruba na půl sekundy a za tu dobu řidič ujede v průměru patnáct metrů s očima upřenýma mimo vozovku. Pokud se do reklamy začte, trvá to až tři sekundy a dalších 70 metrů jízdy.


Psychickou reakcí rozumíme čas, který potřebuje řidič na zpracování a vyhodnocení vjemu, na který oko zareagovalo. Je to čas, který uplyne od okamžiku zafixování pohledu řidiče na předmět do začátku svalové reakce (nejčastěji začátek snímání nohy z akceleračního pedálu).

Svalová reakce je definována jako čas, který lidské tělo potřebuje pro provedení úkonu v rámci reakce na podnět. Příkladem svalové reakce může být přesun nohy k brzdovému pedálu za účelem zabrzdění automobilu.

Reakční doby se u jednotlivých řidičů různí. Reakční doba může být ovlivněna různými faktory jako je únava, věk řidiče či alkohol. Zmíněné faktory mohou ovlivňovat délku reakce pozitivně i negativně. 

Bezpečný provoz na pozemních komunikacích je v zájmu všech účastníků silničního provozu v každé zemi. Nejrizikovějším faktorem v silničním provozu je samotný řidič a jeho selhání. K odvrácení nehody často stačí včasné (a správné) vyhodnocení nebezpečí a reakce řidiče na nebezpečnou situaci. Reakční dobu řidiče ovlivňují různé faktory. K pozitivnímu ovlivnění reakční doby může docházet např. s rostoucí zkušenosti řidiče, komfortem při řízení, příznivého aktuálního fyzického i psychického rozpoložení řidiče. K negativnímu ovlivnění reakční doby přispívá např. alkohol, únava a také nejrůznější rušivé elementy spojené s řízením.

Pokud se řidič plně nevěnuje řízení, je pravděpodobné, že na podnět zareaguje později, než by mohl. Odvádění vizuální pozornosti řidiče je součástí procesu řízení, jelikož řidič by měl sledovat dopravní značení, pohyb chodců na vozovce, protijedoucích vozidel apod.

V okolí vozovky se vyskytují i předměty, které s bezpečností provozu nemají nic společného a odvádějí řidičovu pozornost. Příkladem negativního působení na pozornost řidiče jsou reklamní plochy, jejíchž účelem je zaujetí řidiče a předání reklamního sdělení.

V rámci mnoha výzkumů bylo zjištěno, že reklamní plochy jsou pro řidiče rozptylujícím elementem téměř bez ohledu na jejich druh. Tři ze čtyř z kategorií (malé reklamní plochy, billboardy a bigboardy) vykazovaly podobné výsledky. V průměru se řidiči podívali na 16,5 % reklamních ploch umístěných na trase a průměrná délka pohledu na jednu reklamu činila cca 0,52 s. Největším rušivým prvkem ze statické reklamy byly megaboardy, které vykazovaly až dvakrát větší sledovanost než ostatní reklamní poutače a také doba pohledu na tyto plochy byla až o 0,2 s delší ve srovnání s ostatními typy statické reklamy. Ze závěru výzkumu vyplynulo, že reklama ovlivňovala pozornost řidičů v podobné míře bez ohledu na jejich věk a zkušenosti.


„Billboardy jsou rušivý prvek, který je v českých podmínkách unikátem. Ve všech zemích, kde je péče o bezpečnost silničního provozu středem zájmu, je jednoznačně umísťování billboardů zakázáno,“ doplňuje Josef Mikulík z CDV. Všech dvacet zahraničních i tuzemských studií, které byly za posledních několik let zpracovány, dochází ke stejnému závěru: vliv reklamních zařízení na chování řidičů je zřejmý.


Joomla SEF URLs by Artio