Sidebar

24
ne, zář

BLOGEE
Typography

Radovan Vítek, miliardář a majitel CPI se konečně rozhoupal a vrhnul se po hlavě do jedinečného projektu a to do revitalizace největšího brněnského brownfieldu.

 

Pro pana Vítka, nebo spíše celou jeho CPI se bude jednat o největší dosud realizovaný projekt. 22 hektarů území,, kde se dříve vyráběly pušky, kulomety, ale i motory, psací stroje či traktory, vyrostou nové byty, kanceláře, obchody i dílny pro lehký průmysl. Celá obnova vyjde na čtyři miliardy korun a proběhne v několika etapách až do roku 2027. Na obnově, nebo spíše podobě se podílelo brněnské architektonické studio A Plus, které stojí například za moderním kampusem Masarykovy univerzity.

Projekt na přestavbu areálu Zbrojovky přitom představila už v roce 2008 investiční skupina J&T. Pozemky v brněnských Židenicích tehdy vydražila za 700 milionů právě s CPI, která ale tehdy do projektu vstupovala jen jako pasivní spoluinvestor. Jenže J&T díky tzv.krizi z projektu vycouvala a podíl prodala Vítkově skupině

Původní záměr počítal s demolicí bývalé továrny a výstavbou zcela nových budov. Nynější plán je skromnější a pro historický areál výrazně citlivější. CPI chce zbourat jen část objektů, které jsou dnes podle statiků ve špatném stavu. Zbylé projdou rekonstrukcí a konverzí. Část sanačních prací začala už letos v létě, v dalších krocích bude následovat demolice poškozených domů a rekonstrukce šesti stávajících budov.

Zbrojovka ožije podobně jako bývalá továrna Siemensu v Berlíně. Také tam CPI přistoupila místo demolice k přeměně starých hal. V opravených industriálních budovách nyní sídlí Humboldtova univerzita a řada technologických start-upů.

Celkem v Nové Zbrojovce, jak budoucí městskou čtvrť pojmenovali v internetovém hlasování obyvatelé Brna, vznikne 30 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor. Dalších 40 tisíc metrů připadne na dílny a malé výrobní haly. Necelé čtyři tisíce metrů budou sloužit maloobchodu. Nové nákupní centrum ale developer na území neplánuje.

V místech, kde továrna sousedí s řekou Svitavou, navíc vznikne 800 nových bytů. S jejich stavbou investor začne v roce 2021. 

Nová Zbrojovka v číslech:

  • 4 miliardy korun přesáhne investice do celého území
  • 800 bytů vyroste v blízkosti řeky Svitavy
  • 30 000 m2 vznikne kancelářských prostor
  • 3 600 m2 bude určeno pro maloobchod
  • 40 000 m2 zaplní průmyslové budovy
  • 2027 je předpokládaný rok dokončení celého projektu

V továrním areálu developer již začal odstraňovat ekologické škody. Čistí půdu od olejů a dalších látek využívaných v době, kdy Zbrojovka ještě fungovala. Problém, který je nutné vyřešit, představuje spojení čtvrti dopravou se zbytkem Brna. Z jedné strany totiž lokalitu ohraničuje řeka Svitava a z druhé železniční trať. Dopravní podnik s obsluhou lokality počítá, ale žádné konkrétní linky ještě připravené nemá. 

Hrozí, že nová čtvrť, až v roce 2027 dozná své finální podoby, může trpět syndromem nočního vylidňování. Nicméně osm set bytů při tříčlenných domácnostech už je hezké malé městečko, které si umí žít svým životem.  Firma CPI také musela vyřešit protipovodňová opatření proti stoleté vodě, protože téměř 95 procent plochy areálu leží v záplavovém území. Protipovodňová zábrana je už přímo integrována po celém obvodu Zbrojovky. Prostor na druhém břehu řeky, kolem něhož vede cyklostezka, ale určitě také dozná změn. 

Ještě je potřeba změnit územní plán. K nynějšímu vjezdu přibudou další dopravní napojení pro auta – ještě jedno z ulice Lazaretní, odkud se dovnitř vjíždí nyní, a k němu třetí z ulice Markéty Kuncové u židenických kasáren a čtvrté z Husovic.

O územní rozhodnutí pro nový projekt zatím investor nepožádal. Napřed je nutné vyřešit změnu územního plánu. Podle toho nynějšího totiž mohou pozemky sloužit pouze pro výrobu a sklady. 

01

Zbrojovka Brno vznikla z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen, a to v roce 1918, kdy nově vzniklé Československo potřebovalo získat zbrojní nezávislost. Areál v Zábrdovicích začali stavět šest let poté.

Zajímavosti o Zbrojovce

  • Lehký kulomet BREN se licenčně vyráběl v britském Enfieldu (označení zbraně bylo zkratkou názvů měst Brno a Enfield).
  • Ve 30. letech 20. století naopak Zbrojovka v licenci vyráběla proslulé psací stroje Remington.
  • V letech 1924–1938 vyrobila osm tisíc vozů šesti modelů. Kromě prvního Disku i modely Z18, Z9, Z4, Z5, Z6.
  • V listopadu 1945 vyrobila prototyp traktoru Zetor 25.
  • V období německé okupace byl generálním ředitelem Karel Staller. Zdánlivý kolaborant byl ve skutečnosti zapojen do odboje proti nacistům podával zprávy na Západ; po válce musel emigrovat do USA.

Na začátku továrna měla 560 zaměstnanců, přičemž v úvodu 20. let přešla z jedné pětiny pod majetek plzeňské Škodovky. Díky tomu v ní o deset let později pracovalo už 25 tisíc lidí. Zprvu vyráběla zejména lehkou výstroj pro pěšáky, opravovala pušky, různé druhy kulometů a vyráběla granáty.

Montáž rakouských pušek Mannlicher vystřídala výroba německých pušek Mauser, později výroba pušky vlastního vzoru 24. V druhé polovině 20. let se Zbrojovka stala jedním z největších výrobců pušek na světě.  Areál skýtal podmínky pro výrobu automobilů, jízdních kol, vah, leteckých motorů či obráběcích strojů. První automobil Disk uvedli majitelé továrny na trh roku 1924. Za dalších 12 let pak stihli vyexpedovat celkem osm tisíc vozů s charakteristickým písmenem Z na chladiči. Vozy prosluly jednoduchostí, účelným designem, malou spotřebou a snadnou údržbou. Oblíbený model Z4, takzvané Zetko, si zamiloval třeba i komik Vlasta Burian. V roce 1936 dostali v továrně pokyn zastavit mírové výrobní činnosti a najet plně na vojenský program.  Za druhé světové války vyráběla Zbrojovka zbraně pro německý wehrmacht a Waffen-SS. Tou dobou jimi ale stříleli i britští vojáci. Zbrojovácké kulomety typu BREN se totiž vyráběly v licenci i na královském území - v Enfieldu. Na českou značku nedal dopustit ani bývalý etiopský císař Haile Selassie I.

03

 

06

 

07

 

zbrojovka 1

 

ZBROJOVKA RENDER FINAL 01111

 

zb2

Joomla SEF URLs by Artio