Sidebar

27
čt, čec

Blogosféra
Typography

Nadační fond proti korupci sestavil z otevřených zdrojů neúplný přehled případů, které čtenáři umožňují vytvořit si představu o náležitostech vládnutí v některých krajích a obcích České republiky. Převážně dokládají úzké vztahy mezi politiky a podnikateli. Také jejich časté společné zájmy. Nebo nečistý konkurenční boj mezi politiky. Některé případy se přímo nebo nepřímo týkají korupce a klientelismu. Pro značný rozsah byly vybrány pouze případy od roku 2007 do současnosti a výběr byl náhodný. V přehledu by bylo možné pokračovat.

 

palas 1Palasův penzion 

  • Místo: Moravskoslezský kraj
  • Osoby: Jaroslav Palas (v letech 1990-1994 člen KSČM, od roku 1995 dlouholetý člen ČSSD, v letech 1992-2004 poslanec Parlamentu ČR, v letech 2002-2005 ministr zemědělství, v letech 2008-2012 hejtman Moravskoslezského kraje, v roce 2010 zvolen senátorem za ČSSD, na přelomu let 2012 a 2013 ze strany vystoupil, bývalý člen představenstev či dozorčích rad několika společností, např. Pozemkového fondu ČR či Českých drah)
  • Potenciální podstata: Neobjasnění původu finančních prostředků uhrazených v hotovosti v objemu 13 677 030 korun v souvislosti s výstavbou soukromého penzionu

Popis: V roce 2007 začal bývalý ministr zemědělství za ČSSD a zakrátko budoucí hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas budovat pod Pradědem soukromý luxusní penzion.

V té době měl na účtu 246 008 korun. Veřejnosti tvrdil, že stavbu financuje z rodinných úspor. Znalci později odhadli cenu nemovitosti na přibližně 30 milionů korun, avšak Palas odmítal vysvětlit, kde peníze získal. Stavbařům přitom platil v hotovosti.

V roce 2010 se o věc začala zajímat policie. V srpnu 2015 bruntálský okresní státní zástupce oznámil, že trestní řízení proti Palasovi bylo odloženo. V policejním usnesení se přitom dokazuje, že Palas s rodinou stavbu financoval z peněz, které nemohl on a jeho rodina legálně vydělat:

„Provedeným prověřováním jsme došli k závěru, že manželé Palasovi disponují výrazně vyšším majetkem, než by odpovídalo jejich vykazovaným příjmům. Avšak přes veškerou snahu se nepodařilo zjistit původ příjmů, za kterých byl tento majetek pořízen."

Nejednalo se přitom o malé částky. Policie obstarala doklady o všech příjmech manželů Palasových, které podchytily úřady. Z nich vyplynulo, že za celý život manželé Palasovi vydělali legálně dohromady 40 999 152 korun, jenže utratili - jak policie také stanovila - minimálně 50 411 006 korun. Rozdíl činí skoro 9,5 milionu korun. Policie přitom počítala jen s tím, že Palasovi žili po celou dobu jen z finančního minima stanoveného ministerstvem práce, ve skutečnosti ale vedli spíše nákladný život. Jezdili v luxusních vozech Audi a Palas coby vášnivý myslivec jezdil do zahraničí střílet zvěř - jen za letenky vydal se ženou přes půl milionu korun. Policie uzavírá:

„Závěrečné bilancování prokázalo jednoznačný bilanční schodek ve výši minimálně 9 411 854 korun, a to s přihlédnutím k existenci dlouhodobé půjčky 10 milionů korun, se skutečný původ finančních prostředků uhrazených v hotovosti v celkovém objemu 13 677 030 policejnímu orgánu objasnit nepodařilo."

Palas přitom od ledna 2007 do konce roku 2012 provedl prostřednictvím svého bankovního účtu pouze jeden výběr v hotovosti, a to ve výši 99 tisíc korun, jeho manželka za stejné období provedla ze svých účtů pouze jeden významnější výběr v hotovosti, a to ve výši 500 tisíc korun, jejich syn v uvedeném období neprovedl žádný výběr hotovosti.

Palas také opakovaně veřejně lhal, když tvrdil:

„Dva roky s policií spolupracuji. Co požadovali, jsme předali, včetně znaleckých posudků a daňových přiznání."

Podle policie opak byl pravdou:

„Inženýr Palas s policejním orgánem nespolupracoval."

Odmítl jí vydat smlouvy s řemeslníky, stavební deník či doklady o platbách. A dokonce nechtěl do domu dobrovolně vpustit ani soudního znalce stanoveného policií, takže si vyšetřovatelé museli obstarat povolení k domovní prohlídce. Manželé Palasovi i syn také odmítli na policii nejasnosti objasnit a využili práva nevypovídat. Žádost novinářů o komentář k výsledkům prověřování senátor Palas odmítl s tím, že „není o čem s vámi mluvit" a že dům postavili „za naprosto transparentní prostředky". A uzavřel:

„Co napíšete, je mi úplně jedno."


Ostravský Janoušek a Mirek Nováků

  • Místo: Moravskoslezský kraj
  • Osoby: Miroslav Novák (hejtman a předseda moravskoslezské ČSSD), Martin Dědic (stíhaný lobbista), Jaroslav Palas (bývalý hejtman - ČSSD)
  • Potenciální podstata: Manipulace s veřejnými zakázkami, úplatky

dedic 2

Popis: Martin Dědic, kterému se na Moravě říká „ostravský Janoušek", je oficiálním povoláním politický podnikatel, ve skutečnosti by se ale hodilo spíše označení kmotr. V březnu 2014 ho policie obvinila z ovlivňování veřejných zakázek a přijímání úplatků. Z veřejných peněz městských firem mělo skončit v Dědicově soukromé firmě více než 50 milionů korun, třicet z nich policie už označila za úplatky. Při vyšetřování se zajímala i o řadu politiků včetně hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka. Důvodem jsou jeho těsné vazby na Martina Dědice. Policie Dědice už od roku 2014 stíhá za to, že ovlivnil řadu veřejných zakázek za stamiliony korun, neboť k tomu měl využít vazeb, které si vytvořil na špičky místní sociální demokracie. Na adresu Martina Dědice a některých městských společností prohlásil dozorující státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství Olomouc doslova:

„Zjistili jsme, že se jedná o velice vlivnou osobu, která měla úzké vazby na některé politiky a zároveň měla prostřednictvím toho i přímý vliv na tyto subjekty, které jsou samozřejmě přímo ovlivňovány politickou reprezentací."

Celkem bylo obviněno osm fyzických osob (manažeři soukromých firem) a čtyři právnické osoby, přičemž u každé se jedná o odlišnou kombinaci trestných činů, jako je zvlášť závažný zločin přijímání úplatků, zločin legalizace výnosů z trestné činnosti nebo podplácení. Obvinění poskytovali úplatky za to, že získávali veřejné zakázky. V soukromé společnosti, přes kterou měly být úplatky realizovány a jež podle policie patří Dědicovy, byla zaměstnána jediná zaměstnankyně, kterou v letech 2010 až 2013 (do listopadu 2012 byl Novák náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase pro dopravu, životní prostředí a zemědělství) byla manželka současného hejtmana kraje Martina Nováková. V obvinění Dědice se uvádí, že v období od května 2012 do září 2013 měl Dědic s Novákem 5077 telefonních spojení, tedy v průměru zhruba deset kontaktů každý jeden den. U hejtmana Nováka policisté zjišťují, z jakých zdrojů zaplatil výstavbu svého honosného domu. Dvaačtyřicetiletý hejtman je totiž celý život profesionálním politikem na komunální úrovni.

Zastavěná plocha domu a příslušenství přesahuje tři sta metrů čtverečních. Navíc Novákovým ho stavěla společnost Vostav Morava, jejíž manažery policie obvinila za to, že zaplatili Dědicovi úplatek za zmanipulování zakázek. Existují tajně natočené záběry z roku 2010 z ostravského kasina, na nichž je zachycen Novák při „vášnivém" sázení u rulety. Policie prověřuje, zda si mohl Novák takový koníček dovolit. Intenzivní telefonní spojení s Dědicem Novák v médiích komentoval slovy:

„Pak jsem si ovšem uvědomil, že jsem třeba večer seděl u televize, díval se na tenis a během něj si s Martinem Dědicem psal zprávy, ve kterých jsme komentovali daný zápas a hecovali se, kdo z nás by to zahrál lépe. V takových situacích za večer napíšete desítky esemesek..."

Miroslav Novák byl také jedním z devíti členů výboru regionální rady, která v roce 2012 schválila eurodotaci ve výši 19,4 milionů korun neprůhlednému občanskému sdružení na výstavbu luxusního sporthotelu u penzionu tehdejšího hejtmana Jaroslava Palase.


Stanjurova Slezanka

  • Místo: Magistrát města Opava
  • Osoby: Zbyněk Stanjura (od roku 1991 člen ODS, dlouholetý zastupitel, později radní a v letech 2002-2010 primátor města Opava, dlouholetý zastupitel a radní Moravskoslezského kraje, od roku 2010 poslanec Parlamentu České republiky a od roku 2011 předseda poslaneckého klubu ODS, mezi prosincem 2012 a červencem 2013 ministr dopravy), bývalé zastupitelstvo a bývalí radní města Opava (ODS a ČSSD)
  • Potenciální podstata: Nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, jež se týkalo koupi budovy komplexu budov obchodního centra Slezanka za 270 milionů korun na náměstí v Opavě a podílu v sousední budově komplexu

stanjura 3

Popis: V září 2008 zastupitelé města Opava schválili koupi budovy komplexu budov obchodního domu Slezanka z doby socialistické výstavby a podílu v sousední budově komplexu v historickém centru Opavy za 270 milionů korun. Město nemovitost (resp. podíl) odkoupilo od fyzické osoby - majitele Jiřího Škamrady. Záměrem vedení města bylo obchodní dům buď zbourat, nebo zrekonstruovat. Tehdejší primátor města Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu řekl:

„Je to nešťastné řešení v srdci městské památkové zóny. Revitalizací celého náměstí chceme vrátit do centra Opavy život, který se přesunul do okrajových částí s hypermarkety."

Stanjura připustil, že revitalizace náměstí nebude ekonomicky výhodná, ale městu se vyplatí, neboť získá atraktivní centrum. Na nákup částí obchodního komplexu Slezanka za 270 milionů korun a na rekonstrukci obecního domu si město Opava vzalo 400milionový úvěr. Samotná částka 270 milionů vzbudila značné pochyby. Tehdy opoziční zastupitelka Pavla Brady k tomu řekla:

„270 milionů podle mých výpočtů, jako že jsem soudní znalec na oceňování nemovitostí, je tak 2x vyšší částka, než, než odpovídá skutečnosti."

I samotný primátor Zbyněk Stanjura připustil, že cena je vysoká. Jak se Slezankou město naloží, vysvětlil Stanjura na jaře 2009 slovy:

„Naše představa je, že my budeme vlastnit pozemky, najdeme soukromého investora, který udělá něco jako architektonickou soutěž a nás, jako majitele pozemků, požádá o to, abychom řekli, kterou který ten návrh bychom podpořili."

Nedlouho před komunálními volbami došlo v červnu 2010 na jednání zastupitelů města k neobvyklé události. Zastupitelé měli rozhodnout, zda pozemky pod Slezankou město slíbí prodat jednomu ze dvou zájemců. Radní města se přitom předtím shodli, že vhodnějším zájemcem měla být společnost, jež nabídla cenu o několik milionů nižší než druhý zájemce (téměř 190 milionů oproti 206 milionům korun). Navíc, budoucí smlouva mezi městem a zájemcem měla být pro město nápadně nevýhodná. Tehdejší opoziční zastupitelka Pavla Brady konstatovala:

„Předkládaná smlouva znamenala obrovské závazky pro město. Mohlo se stát, že se příštích dvacet let nebude se Slezankou nic dít, a město s tím nebude schopno nic udělat. Ve smlouvě na to nemělo žádné páky. Navíc hrozilo, že bychom jako město dotovali soukromý subjekt bezúročnou půjčkou téměř dvě stě milionů korun na třináct let, a to přestože jsme si na nákup Slezanky půjčili peníze a platíme úroky."

Krátce před jednáním zastupitelů o příslušném bodu však Stanjura bod z jednání stáhl. Nové vedení města se v roce 2011 rozhodlo naložit se Slezankou jinak a poloprázdný objekt pronajalo na 20 let. Nájemce však nebyl schopen platit dohodnuté nájemné a po čase s ním byla smlouva ukončena. Objekt tak opět padl na bedra města. Část je pronajata.


Frýdečtí zametáci

  • Místo: Magistrát Frýdku-Místku
  • Osoby: Michal Pobucký (bývalý a opětovný primátor Frýdku-Místku - ČSSD), Dalibor Hrabec (bývalý náměstek primátora Frýdku-Místku - nestraník), Eva Richtrová (bývalá starostka, resp. primátorka Frýdku-Místku a bývalá senátorka za ČSSD), městská rada a další osoby (původně celkem 34 fyzických osob a 6 právnických osob)
  • Potenciální podstata: Manipulace s veřejnými zakázkami, předražená konkrétní zakázka, „zametání" dopravních přestupků „pod koberec".

Popis: V roce 2014 podal státní zástupce obžalobu k okresnímu soudu, jež se týkala celkem 18 lidí a jedné firmy. Obžaloba měla několik částí (manipulace s veřejnými zakázkami, „zametání" dopravních přestupků „pod koberec").

Mezi obžalovanými byli i ředitel městské policie Milan Sněhota a tehdejší primátor Michal Pobucký, a to právě v souvislosti se „zametáním" dopravních přestupků. Pobucký svou vinu odmítl:

„Jsem obžalován z psychické pomoci, což považuji za absurdní. Já tvrdím, že jsem neudělal nic špatného a protizákonného."

Vyšetřování se původně týkalo 34 lidí a šesti firem. Hlavou celé organizované skupiny byl podle žalobce podnikatel Tomáš Musil, který přiznal, že za účelem vítězství jeho firmy ve výběrovém řízení mu dělali ostatní uchazeči takzvané křoví. Musil ale odmítl závěry žalobce, že manipuloval s výběrovými řízeními pod dohledem bývalého náměstka primátora Dalibora Hrabce, a především pod dohledem šéfa IT oddělení na magistrátu Petra Budínského. Žalobce naznačil, že část obviněných se k trestné činnosti doznala, a tak bylo přistoupeno buď na dohodu o vině a trestu, nebo bylo stíhání podmíněně zastaveno. Podle žalobce se jednalo o dvacet zmanipulovaných zakázek, jejichž hodnota byla 12 milionů korun, a o osm dopravních přestupků.

Třetí část kauzy se k soudu zatím nedostala. V ní policie obvinila kompletní bývalou městskou radu kvůli údajně předražené zakázce na čištění a hloubení příkopů ve Frýdku-Místku. Jako poslední si obvinění vyslechla bývalá starostka (primátorka) i senátorka Eva Richtrová. Celkem je v této záležitosti stíháno patnáct lidí. Kromě Evy Richtrové ještě jeden úředník a 13 dalších městských radních.

V lednu 2015 odešla ze zastupitelského klubu ČSSD ve Frýdku-Místku výše zmíněná Eva Richtrová. Učinila tak poté, co Michal Pobucký sdělil svoji představu nové koalice ve Frýdku- Místku, v níž měl být on (znovu) primátorem. Richtrová k tomu řekla:

„(...) A představil to takovým způsobem, že jsem odešla. Už toho bylo zkrátka dost. Není ani tak problém v sociální demokracii jako takové, ale nechci, aby město vedli veksláci."


Rozbořilovi oči

  • Místo: Olomoucký kraj
  • Osoby: Jiří Rozbořil (hejtman Olomouckého kraje a zastupitel města Olomouce, dlouholetý člen ČSSD, v minulosti a v současnosti člen řady komisí, rad a představenstev, bývalý provozní náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc), Karel Kadlec (náměstek ředitele krajského ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování), Radek Petrůj (ředitel odboru olomoucké hospodářské kriminality), Ivan Kyselý (podnikatel, spolupracovník bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera)
  • Potenciální podstata: Obviněni ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby, podplacení

rozboril

Popis: V říjnu 2015 provedli policisté Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu razii v Olomouckém kraji a v Praze, při které došlo k zadržení několika osob včetně hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila (ČSSD) a náměstka ředitele krajského ředitelství pro službu kriminální policie a vyšetřování Karla Kadlece. Zadrženi byli také ředitel odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj a spolupracovník bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera podnikatel Ivan Kyselý, předveden na podání vysvětlení byl také samotný Ivan Langer (politická mrtvola). Vyjma Ivana Langera byli následně čtyři zmínění pánové obviněni: dva ze zneužití pravomoci úřední osoby, jeden navíc i pro přijetí úplatku, třetí osoba z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby a hejtman Rozbořil z podplacení. Vyjma Jiřího Rozbořila skončili tři obvinění ve vazbě. Ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta prohlásil, že razie se týkala klientelistických vazeb mezi vysokými policejními důstojníky, politiky a podnikateli na Olomoucku.

V případě hejtmana Rozbořila mělo podle médií dojít k jeho snaze ovlivnit a zamést pod koberec vyšetřování možného dotačního podvodu. Náměstkovi olomouckého krajského policejního ředitele Karlu Kadlecovi za to v srpnu 2015 údajně nabízel finanční úplatek. Možný dotační podvod se týkal projektu moderního jezdeckého areálu a penziónu v olomoucké části Lazce, který byl otevřen v roce 2013. Přišel na více než 100 miliónů korun, přičemž 35 miliónů získal investor z evropských dotací, které v rámci programu Rozvoj a obnova sportovních areálů rozdělovala regionální rada ROP Střední Morava. Rozbořil je z titulu své funkce hejtmana v jejím vedení. Policie detailně monitorovala schůzku Rozbořila a Kadlece v olomoucké restauraci, na níž mělo dojít k předmětnému nelegálnímu jednání. Po obvinění k tomu Rozbořil řekl:

„Byl jsem ve špatný čas na nesprávném místě."

V listopadu 2015 Rozbořil okomentoval policejními odposlechy ze schůzky v restauraci slovy:

„Konečně jsem slyšel odposlechy. Potvrdily to, co říkám od začátku. Na mém prohlášení, že jsem nevinen, se nic nezměnilo. Neobjevilo se v nich nic, co by naznačovalo, že jsem nabízel úplatek. Jsou to hospodské řeči, které lze všelijak vyložit, ale jako konkrétní nabídka úplatku určitě ne."

Obviněný Rozbořil opakovaně odmítl rezignovat na svoji funkci hejtmana, a to i po naléhání ze strany předsedy ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky. Ještě v říjnu 2015 o jeho osudu jednal v Olomouci krajský výkonný výbor ČSSD spolu s krajskými zastupiteli strany. Z 29 aktérů schůzky vyjádřilo Rozbořilovi v tajném hlasování podporu 21 osob. Ani krajští zastupitelé na svém jednání v prosinci 2015 hejtmana Rozbořila neodvolali, na jednání se o Rozbořilově setrvání či nesetrvání ve funkci nehlasovalo. Rozbořil zastupitelům zopakoval :

„Nic z toho, z čeho jsem viněn, jsem nespáchal. Svědomí mám čisté."

Proti trestnímu stíhání podal stížnost, stejně tak učinili i zbylí tři obvinění.


Štědrá vyhýbka

  • Místo: Olomoucký kraj, město Prostějov
  • Osoby: Alois Mačák (dlouholetý člen ČSSD, v letech 1994-2015 zastupitel města Prostějov, dlouholetý místostarosta města Prostějov, v letech 2004-2015 zastupitel Olomouckého kraje, v letech 2008-2012 náměstek hejtmana a v letech 2012-2015 první náměstek hejtmana Olomouckého kraje, bývalý člen Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava), Miroslav Pišťák (dlouholetý člen ČSSD, v letech 1998-2010 místostarosta města Prostějov, od listopadu 2010 do září 2015 starosta/primátor města Prostějov)
  • Potenciální podstata: Přijetí darů ze strany vysokých politických činovníků regionu od soukromých firem v regionu

Popis: V říjnu 2015 deník Mladá fronta Dnes informoval o tom, že náměstek hejtmana Olomouckého kraje a zastupitel města Prostějov za ČSSD Alois Mačák a s ním také primátor města Prostějov Miroslav Pišťák (ČSSD) obdrželi na své soukromé účty finanční dary od několika firem z regionu. Jednalo se celkem o 1,6 milionu korun. Konkrétně v roce 2014 poslala společnost DT - Výhybkárna a strojírna z Prostějova primátorovi Miroslavu Pišťákovi čtvrt milionu korun, náměstek hejtmana Alois Mačák v letech 2012 a 2013 obdržel 1,35 milionu, z toho 1,1 milionu opět od společnosti DT - Výhybkárna a strojírna, dalších celkem 250 tisíc korun mu věnovaly jiné tři olomoucké firmy.

Politici na darech nespatřovali nic pochybného. Alois Mačák k tomu uvedl:

„Poskytnutí daru se uskutečnilo v souladu se všemi příslušnými právními předpisy včetně jeho zveřejnění podle zákona o střetu zájmů. Tyto firmy nedodávaly pro město Prostějov ani Olomoucký kraj jedinou zakázku a navíc to vylučuje i jejich výrobní program. Poskytnutí daru jsem využil na podporu volební kampaně v letech 2012 a 2013. Firmy mně poskytly finanční dar legitimně darovací smlouvou, protože jsme chtěli, aby byla zajištěna transparentnost a zákonnost."

Miroslav Pišťák reagoval podobně:

„Tento dar jsem zdanil a použil v předvolební kampani v komunálních volbách v roce 2014 pro svoji kampaň. Přijetím tohoto daru se necítím jakkoliv zavázaný nebo ovlivněný ani dnes, ani do budoucna. Dárce se v době mého působení na radnici neucházel o zakázky od města a žádnou zakázku také nezískal."

Předsedou představenstva společnosti DT - Výhybkárna a strojírna je Bedřich Grulich z ČSSD, který byl zastupitelem Prostějova a od roku 2014 je členem Rady města Prostějov.

Novináři však požádali Ústředí ČSSD o stanovisko k celé věci, načež Lidový dům se od darů distancoval:

„Financování kampaní jde výhradně přes schválené stranické účty. Veškeré příjmy a výdaje jsou řádně evidovány v účetnictví a uvedeny ve výročních finančních zprávách. O tom, jak oba jmenovaní se soukromými dary naložili či nakládají, ČSSD neměla a nemá žádné informace. Jedná se výhradně o jejich soukromé aktivity a jakékoliv spojování s ČSSD vylučujeme."

s rotator 01

Redakce Mladé fronty Dnes oba politiky také neúspěšně požádala, aby zveřejnili vyúčtování darů použitých na kampaň. Události však nabraly jiný směr. Den poté totiž primátor Prostějova Miroslav Pišťák oznámil rezignaci na svoji funkci, následující den ze svých vysokých funkcí odstoupil také Alois Mačák. Ten však nezůstal bez práce - začal totiž pro společnost DT - Výhybkárna a strojírna pracovat. I přes to ke konci roku 2015 nominovala prostějovská konference ČSSD Aloise Mačáka na kandidátku pro příští krajské volby, a to jako třetího kandidáta v pořadí. Jména na kandidátce však ještě podléhají schválení nadřízených organizací ČSSD. V únoru 2016 média informovala, že policie ukončila prošetřování darů obou politiků a věc odložila.


Primus primátor Lajtoch alias Pleticha

  • Místo: Magistrát Přerova
  • Osoby: Jiří Lajtoch (bývalý primátor Přerova, ČSSD), Josef Kulíšek (někdejší náměstek Lajtocha, ODS), Václav Zatloukal (radní za ČSSD), Jaroslav Čermák (radní, ODS), Pavel Gala (vedoucí odboru koncepce a rozvoje města Přerova), Jiří Raba (úředník z oddělení investic)
  • Potenciální podstata: Pletichy při veřejné soutěži, zneužívání pravomoci veřejného činitele spáchaný ve spolupachatelství

Popis: V listopadu 2014 uložil olomoucký okresní soud podmíněné tresty od dvou do třech let třem vysokým politikům města Přerova a dvěma úředníkům za kauzu z let 2008 a 2009. Šestici odsouzených osob tvořil exprimátor Jiří Lajtoch (ČSSD), jeho náměstek Josef Kulíšek (ODS), radní Václav Zatloukal (ČSSD), radní Jaroslav Čermák (ODS), vedoucí přerovského odboru koncepce a rozvoje Pavel Gala a úředník z oddělení investic Jiří Raba.

lajtoch

U soudu se ocitli kvůli rekonstrukci zimního stadionu a kvůli stavbě domova pro seniory. Obě zakázky výrazně přesáhly svůj původní rozpočet a dle žalobce vícepráce, jež byly větší než zákonem daných 20 procent, udělala stejná firma - a to bez zákonem daného výběrového řízení. Tatáž firma se navíc podílela na stavbě bazénu u Lajtochových a na budování Zatloukalova rodinného domu, přičemž oběma vystavila faktury, na jejichž splacení stavitel nijak nespěchal (Václav Zatloukal fakturu na 3,1 milionu korun uhradil pouze částečně, a to ve dvou zálohách 290 tisíc a 500 tisíc korun, přičemž zbývající částku neuhradil, firma pohledávku nevymáhala a ta se proto stala promlčenou).

Jmenovaní byli obžalováni za sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a za zneužití pravomoci úřední osoby. Nejpřísnější trest hrozil Václavu Zatloukalovi. Podle státního zástupce získal Zatloukal nezákonně značný prospěch, mohl tak dostat tři až deset let za mřížemi:

„Považujeme za prokázané, že si od společnosti Přerovská stavební nechal postavit dům a práce nebyly zaplaceny v tom rozsahu, v jakém byly provedeny, přičemž šlo o rozdíl více než dvou milionů korun,"

uvedl k Zatloukalovi státní zástupce. Soudce olomouckého okresního soudu konstatoval:

„Soud má za prokázané, že v souvislosti se stavbou domova důchodců a rekonstrukcí zimního stadionu obžalovaní společně a vědomě sjednali výhodu jednomu soutěžiteli na úkor ostatních. Konkrétně to byla společnost PSS Přerovská stavební. Důvodem pro toto jednání je osobní či obchodní propojení většiny obžalovaných s majiteli této společnosti."

V uložení přísnějších trestů dle soudce bránila skutečnost, že se kauza sporných zakázek k soudu dostala až po třech letech vyšetřování a především v důsledku sporů samotných žalobců:

„Tehdy byli obžalovaní v jiném postavení, případný postih by před třemi lety vypadl úplně jinak. Zaviněný tříletý průtah však dle našeho názoru připadá k tíži justice a ne obžalovaných."

Protikorupční policie totiž politiky a úředníky navrhla obžalovat hned čtyřikrát, trestní stíhání však bylo žalobkyní třikrát zastaveno s tím, že se trestný čin nestal. Toto rozhodnutí ale vždy následně zrušilo nejvyšší státní zastupitelství. Obžaloba tak padla až v dubnu 2014, po změně státního zástupce. Žalobkyně, jež obžalobu na Lajtocha a ostatní odmítala podat, nakonec rezignovala. Proti rozsudku se souzení odvolali, stejný krok učinil i žalobce - nesouhlasil s rozsudky u Galy a Raby, a také u bývalého radního Zatloukala. Odvolací soud následně rozsudky zrušil a věc vrátil zpět olomouckému okresnímu soudu.

V září 2015 olomoucký okresní soud potvrdil vinu všech obžalovaných, a to uložením podmíněných trestů, avšak snížil o dva měsíce trest u Lajtocha, Kulíška a Čermáka. Výši původního trestu soud naopak potvrdil u Zatloukala, Galy a Raby. I proti tomuto verdiktu se uvedení odvolali.


Onderka, Hašek, politická mrtvola a kamoši z OHL ŽS

  • Místo: Město Brno
  • Osoby: Michal Štefl (předseda představenstva a generální ředitel společnosti OHL ŽS), Roman Onderka (dlouholetý primátor města Brna - ČSSD), Michal Hašek (dlouholetý poslanec, hejtman Jihočeského kraje a předseda Rady Asociace krajů České republiky - ČSSD)
  • Potenciální podstata: Podivnosti kolem miliardové veřejné zakázky

Popis: V roce 2010 vyhrála největší brněnská stavební společnost OHL ŽS tendr na stavbu nové budovy elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického v Brně (VUT v Brně) za 1,12 miliardy. Hospodářské noviny zjistily, že v jednom ze souborů na CD se zadávací dokumentací, kterou obdrželi uchazeči o zakázku, byl ve zdrojových vlastnostech uveden zaměstnanec vítězné firmy OHL ŽS Ivo Uhýrek. Členem správní rady školy byl mimoto také předseda představenstva a generální ředitel vítězné společnosti OHL ŽS Michal Štefl. V oficiálním poslání správní rady školy se uvádí:

„Vydává předchozí písemný souhlas kprávním úkonům, kterými VUT hodlá nabýt nemovité věci. (...) Vyjadřuje se zejména k dlouhodobému záměru VUT."

Jinými slovy: Štefl musel vědět o všech velkých projektech vysoké školy předem. Samotná správní rada však o vítězi zakázky nerozhodovala.

Rektor VUT v Brně Karel Rais se k celé záležitosti vyjádřil slovy:

„Vzdálenost mezi zakázkou a správní radou je obrovská, k detailům zakázky se nemohli dostat."

K některým detailům zakázky se však dostal zaměstnanec vítězné firmy, jehož jméno se nějakým způsobem objevilo ve vlastnostech souboru zadávací dokumentace k zakázce. Předseda představenstva a současně generální ředitel této firmy byl současně členem správní rady školy.

Za průběh a za vítěze zakázky se následně postavila správní rada VUT v Brně v čele s jejím předsedou Romanem Onderkou (ČSSD), který byl v té době současně primátorem města Brna. Dalším členem správní rady školy byl také hejtman Jihočeského kraje a předseda Rady Asociace krajů České republiky Michal Hašek (ČSSD). Na v médiích zveřejněné informace reagovala správní rada VUT v Brně nebývale „hysterickou" sedmistránkovou tiskovou zprávou, v níž opakovaně poukazovala na snahu o poškození dobrého jména školy s tím, že vedení VUT v Brně je

„nuceno obrátit se se svým nárokem na ochranu dobrého jména a pověsti na spravedlivý soud, resp. orgány činné v trestním řízení. Za tímto účelem dojde v nejbližších dnech k předání celé věci k řešení právní cestou."

V podobném duchu reagoval i samotný Roman Onderka. Ocitujme k tomu úryvek z článku, v němž se uvádí: „ ,Já nepřišel dělat rozhovor, já přišel jen sdělit usnesení správní rady,' uvedl Onderka zvýšeným hlasem a odešel. Sdílnější nebyli ani další členové správní rady - ti pouze odkazovali na prohlášení, přečtené Onderkou a urychleně opustili budovu.

hasek a onderka


Když Jouklovi sype

  • Místo: Kraj Vysočina
  • Osoby: Libor Joukl (náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro dopravu - ČSSD), Jan Míka (ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny - ČSSD), Jiří Běhounek (hejtman Kraje Vysočina - nestraník za ČSSD)
  • Potenciální podstata: Obžaloba pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a dražbě, obžaloba pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku

Popis: Podle protikorupční policie byla veřejná zakázka na nákup osmadvaceti sypačů Iveco pro Krajskou správu a údržbu silnic Vysočiny (KSUSV) z roku 2009 zmanipulovaná a Kraj Vysočina kvůli tomu přišel o více než třiatřicet milionů korun. Kraj Vysočina se však odmítl připojit jako poškozený v trestním řízení, čímž se dobrovolně vzdal možnosti tyto peníze v budoucnu vymáhat. O tomto zásadním kroku rozhodla v tichosti rada kraje na svém zasedání dne 2. prosince 2014. Pod rozhodnutím je podepsáno šest radních.

V kauze byli obviněni náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro dopravu Libor Joukl (ČSSD) a ředitel Krajské správy a údržby silnic Vysočiny Jan Míka (ČSSD). Radní Kraje v usnesení uvedli:

„Kraji Vysočina není známá žádná skutečnost, nasvědčující tomu, že by v rámci proběhnuvší zakázky vznikla jakákoli škoda, nebo že by byly porušeny právní předpisy, a proto rozhoduje nepřipojit se jako poškozený k údajné finanční škodě vyjádřené v přípisu policie ze dne 25. listopadu 2014."

Hejtman Jiří Běhounek (ČSSD) k tomu dodal:

„Škoda byla vyčíslena na základě nějakého posudku, který jsme ani neviděli. Navíc jsme přesvědčeni, že zakázka proběhla v pořádku a nebyly porušeny žádné právní předpisy a žádná škoda nám nevznikla. To je důvod, proč se nechceme v trestním řízení jako poškození připojit."

Jenže podle ověřených informací Deníku nikdo z radních nevyužil možnost nahlédnout do policejního spisu - jako zástupci potenciálně poškozené strany by se tak mohli seznámit s případnými důkazy. Pokud této zákonné možnosti nevyužili, mohli pak těžko posuzovat, zda byl, či nebyl porušen zákon.

V březnu 2015 podal jihlavský státní zástupce Kamil Špelda k Okresnímu soudu v Jihlavě obžalobu na oba obviněné. Libor Joukl byl obžalován z trestného činu pletichy při veřejné soutěži a dražbě. Jan Míka byl kromě pletichy obžalován ještě z trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Oběma obžalovaným, kteří i nadále zůstávají ve svých politických i profesních funkcích, hrozí trest vězení v délce od dvou do osmi let. Státní zástupce k tomu uvedl:

„Vniklá škoda byla stanovena jako rozdíl mezi cenou dle uzavřené kupní smlouvy a cenou obvyklou za jednotlivé části dodávky. Nicméně, v reálu by zřejmě mohlo být dosaženo ceny ještě nižší, pokud by se mohli zúčastnit veřejné zakázky všichni potenciální výrobci, kteří by navíc mohli nabídnout slevu vzhledem k počtu odebraných kusů."

Podle žalobce ale zmiňovaný posudek není jediným důkazem. Celý spis má tři a půl tisíce listů. Navíc k tomu jsou ještě přílohy s datovými nosiči s e-mailovou korespondencí a s odposlechy. Stručný přehled všech důkazů má podle informací žalobce sedmnáct stran. Skutečnost, že žádný zástupce poškozeného (tedy Kraje Vysočina) nevyužil možnosti nahlédnout do trestního spisu, aby se tak seznámil se stavem věci, zarazila i státního zástupce.


 „Nahrávku považuji za absolutní blábol."

  • Místo: České Budějovice
  • Osoby: Juraj Thoma (dlouholetý bývalý člen ODS a dlouholetý zastupitel města České Budějovice, v letech 2002-2006 první náměstek primátora, v letech 2006 až 2010 primátor města České Budějovice za ODS, poté v letech 2010-2014 primátor města České Budějovice za hnutí Občané pro Budějovice)
  • Potenciální podstata: Nepravomocné odsouzení za zneužití pravomoci úřední osoby

Popis: V září 2012 policie obvinila tehdejšího primátora Českých Budějovic Juraje Thomu ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Těchto činů se Thoma měl dopustit tím, že bez schválení Radou města podepsal v létě 2010 dodatek ke smlouvě se společností BIT SERVIS o dodávce počítačového zařízení za více než 37 milionů korun. Spolu s Thomou policie obvinila také bývalého vedoucí odboru informačních a komunikačních technologií magistrátu.

Podle policie měl Thoma svým jednáním připravit město České Budějovice o několik milionů korun:

„Statutárnímu městu České Budějovice tak způsobil škodu ve výši bezmála........... V rámci vyšetřování případu byl přibrán i soudní znalec z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady výpočetní techniky, který potvrdil také toto nadhodnocení zakázky.“

Thoma na následné tiskové konferenci obvinění odmítl s tím, že kvůli trestnímu stíhání podá stížnost. Podle něj nebyl důvod žádat o schválení dodatku Radou města, protože smlouvu doporučil odbor informatiky, veřejných zakázek, i advokátní kancelář. Podle policie však spolupráce mezi městem a IT společností běžela již několik let, přičemž veškeré smlouvy dodatky byly vždy projednány a schváleny Radou města:

„Mechanismus, jak v těchto případech postupovat, byl tedy oběma obviněným mužům dobře znám."


V říjnu 2012 média zveřejnila nahrávku z doby před Thomovým obviněním, na níž Thoma podivně komentuje svoje podepsání uvedené zakázky a také říká :

„(...) My ten problém máme mocnější, že BIT Servis s náma nějak spolupracoval v rámci volební kampaně.“

Jak nahrávka vznikla, kdo ji pořídil a proč, není jasné. Na zveřejnění nahrávky reagoval Thoma kategoricky: „Nahrávku považuji za absolutní blábol." V prosinci 2012 však plzeňské státní zastupitelství trestní stíhání Juraje Thomy s podmínkou zastavilo, na jaře 2013 policie Thomu v téže věci opět obvinila, a to ze zločinu zneužití pravomoci úřední osoby. Nově policie odhadla škodu pro město na nejméně 8,7 milionů korun.

thoma

V lednu 2016 Okresní soud v Českých Budějovicích poslal Juraje Thomu na pět let do vězení za zneužití pravomoci úřední osoby a Thomovi uložil zaplatit škodu přes 12,5 milionů korun. Ten se proti rozsudku odvolal. Odmítl také jakoukoli vinu a celé trestní stíhání vysvětlil spiknutím svých bývalých souvěrců z ODS, kteří zařídili Thomovo odvolání z funkce primátora v roce 2010. Thoma tehdy přestoupil z ODS do nově vzniklého hnutí Občané pro Budějovice, jež - na rozdíl od ODS - značně uspělo ve volbách v roce 2010 a získalo třetinu v městském zastupitelstvu. Následovat za to měla vendeta ze strany mocné místní ODS, jež měla proti Thomovi vyvolat „policejní mašinerii". Mezi vlivné postavy tamější ODS patří Martin Kuba (předseda jihočeské ODS a bývalý ministr průmyslu a obchodu) či „kníže z Hluboké" Pavel Dlouhý. Dlouholetý člen jihočeské ODS Juraj Thoma k tomu řekl:

„Jihočeská ODS fungovala a funguje dodnes na rodinné bázi italského typu (...)".

 

Joomla SEF URLs by Artio