Sidebar

23
čt, květen

BLOGEE
Typography
  • Smaller Small Medium Big Bigger
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times
Grafických formátů pro ukládání různých obrázků je mnoho a málokdo se v nich vyzná. Které jsou v současné době nejpoužívanější a k čemu slouží?

Ukládání a zobrazování grafických informací je jedním ze stěžejních úkolů běžných počítačů. Bez obrázků a jiných grafických prvků by počítače neuměly vytvářet ani textové prostředí, natož pak operační systémy, jak je známe dnes. Téměř všechno, co vidíme na obrazovce počítače je tvořeno jedním, nebo více grafickými prvky, které je nutno nějak uložit.

I obyčejnou pracovní plochu Windows tvoří hned několik obrázků, které jsou uloženy někde na disku v nějakém grafickém formátu. Kromě samotného pozadí plochy, jsou to samozřejmě ikony, tlačítko i vlastní lišta Start, ikony v systémové liště a dokonce i samotný kurzor myši je vlastně obrázkem.

Mnoho uživatelů dnes nemá jasno, který formát k čemu slouží a jak ho použít. Nahrává tomu i velké množství formátů, jejichž funkce se vzájemně překrývají a tím uživatele ještě víc matou. V následujícím přehledu se proto podíváme na zoubek nejpoužívanějším grafickým formátům, na jejich vznik a minulost, výhody a nedostatky, a především k čemu jsou určeny.

Rozdělení formátů

Rozdělení formátů na základní skupiny se může odvíjet hned od několika podstatných hledisek. Jedním z nejhlavnějších je způsob, jakým jsou obrazová data ukládána. Ta mohou totiž být soustavou pixelů, tedy bodů, pro které se definuje jejich barva, nebo také soustavou matematických obrazců, jako jsou přímky, trojúhelníky, nebo kruhy, u kterých se definuje zase tvar, pozice a barva.

V prvním případě se jedná o tzv. rastrovou grafiku, ve druhém případě o vektorovou grafiku. S vektorovou grafikou se v současné době zřejmě potkáte až v případě, kdy s ní budete pracovat ve vektorovém grafickém editoru, a tak se zaměříme na rastrové grafické formáty.

Další dělení formátů vychází ze způsobu jejich komprese. Zde můžeme definovat formáty ztrátové, které při kompresi zahazují část grafické informace, a formáty bezztrátové, které si i po komprimaci zachovávají identickou informaci s předlohou. Začněme tedy prvně jediným, masivně využívaným, ztrátovým grafickým formátem – JPG.

JPEG

JPEG (zkratka pro Joint Photographic Experts Group) je ztrátovým grafickým formátem, pocházejícím z roku 1992, a standardizovaným v roce 1994. Označení JPEG v sobě zahrnuje, jak formát souboru, kterým je ukládán, tak i grafický kodek JPEG/JFIF (JPEG File Interchange Format), sloužící k převodu a komprimování obrazových dat.

 

Možnosti nastavení komprese JPEG v programu IrfanVIew

 

Přímé srovnání komprese při 80% (původní), 50% a 1%

 

Zvětšený obrázek ve formátu JPEG, tak jak jej uložil digitální fotoaparát

Původní komprese 80%
Zvětšený obrázek, uložený s kompresí 50%

Komprese 50%, rozdíl téměř nepostřehnutelný

Zvětšený obrázek při maximální JPEG kompresi (1%)

Komprese 1%, extrémní příklad

 

Dnes se, hlavně díky digitálním fotoaparátům, jedná o prakticky nejpoužívanější grafický formát. Kompresní algoritmus JPEG formátu je optimalizován pro zpracování fotografií v plné barevné hloubce 24bitům kde znatelně snižuje velikost výsledného souboru. JPEG se nehodí zejména k ukládání takové grafiky, kde dochází k ostrým přechodům mezi barvami, které náležitě rozmaže. Typicky se jedná o webovou grafiku a různé převody z vektorových obrázků nebo grafické uložení textu.

PNG

Možnosti nastavení komprese PNG v programu IrfanVIew

PNG (Portable Network Graphics) je formátem, který byl vyvinut jako náhrada za placený GIF. Není tudíž patentovaný ani placený. PNG bezztrátově komprimuje grafickou informaci pomocí algoritmu DEFLATE. Podporuje barevnou hloubko až do 32 bitů, kde je k 24 bitovému obrázku přidán 8 bitový alpha kanál, ve kterém se zaznamenávají stíny a podobné grafické efekty.

 

Přímé srovnání komprese JPEG a PNG na příkladu textu

 

Formát PNG se hodí zejména k ukládání webové grafiky a jiných exportů z vektorových grafických formátů, jako náhrada za zastaralý a patentovaný GIF. Už méně se hodí k ukládání fotografií, které je však také možné. Nicméně je pak výsledný soubor znatelně větší, než je tomu u komprese JPEG.

Závěr

Tento článek, první část minisérie, pojednává o dvou formátech, kterým patří budoucnost. V prvním případě se jedná o již dnes nejpoužívanější formát. Ve druhém připadě jde o formát, který by měl, hlavně díky své otevřenosti a schopnostem, nahrazovat zastaralejší formáty. Tyto dva formáty by zároveň měly tvořit základní stavební kameny tvorby internetových stránek.

Druhý díl miniseriálu

Grafické formáty II - BMP, GIF, RAW a ostatní