Sidebar

20
ne, říj

BLOGEE
Typography
  • Smaller Small Medium Big Bigger
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times

Tento článek je zaměřen na možnosti projektanta ve spolupráci s facility manažerem ovlivnit náklady stavebního díla spojené s jeho životním cyklem. Na příkladě stavby rodinného domu jsou využity poznatky z facility managementu. 

 

Jakoby se s nimi roztrhl pytel. Množství realizovaných dřevostaveb roste a stejně tak roste potřeba levného bydlení a co nejkratší doba realizace. Jenže ikdyž dělám co mohu, abych stavebníkům dřevostavbu rozmluvil, je to jak boj s větrnými mlýny. Mění se podnebí a jakmile se v i Česku začnou objevovat tornáda, budou majitelé dřevostaveb bez domova. Záplavy zděný dům poškodí, nikoli zničí. Jakákoli záplava, která poškodí dřevostavbu znamená její konec. Zapomínáme na povodně a na to, z čeho a jak se vyrábí tolik oblíbený konstrukční prvek jako je OSB a sádrokarton. Ekonomicky je dřevostavba neinvestiční spotřební záležitost, která v budoucnu nepřinese majitelům prospěch, ale jen rostoucí náklady. 

Nejvíc a nejhůř dopadnou majitelé nebo v jisté fázi stavebníci bez dobrého stavebního dozoru. Stavební dozor pro dřevostavbu je díky trendu zaměstnanosti na stavebním trhu a klesající kvalitě práce v poslední době důležitější než projektant. Projektanti dřevostavby už 15 let kopírují jeden od druhého a jediné co se mění, jsou kulatá razítka. 


Stavebnictví směřuje k hlubokému propadu

Stavební dozor pro dřevostavby?

 


Navrženy jsou čtyři varianty rodinného domu, pro které jsou vypočítány položkové rozpočty, energetické bilance domu a další náklady životního cyklu stavby. Na závěr jsou jednotlivé varianty porovnány a je nastíněno, která z variant je pro budoucího uživatele nejvýhodnější.

Byly navrženy čtyři varianty rodinného domu z různých materiálů a technologií. Rozdíl mezi jednotlivými variantami je především ve způsobu zateplení objektu a způsobu vytápění. Aby byly varianty co nejlépe srovnatelné, má každá z nich stejný obestavěný prostor a měnit se bude jen užitná plocha objektu v závislosti na tloušťce obvodových konstrukcí. Konkrétněji jsou dvě varianty navrženy jako dřevostavby s rámovou konstrukcí z KVH hranolů, třetí varianta je dřevostavba využívající I nosníky Steico a poslední varianta bude zděná stavba z tvárnic Porotherm 50 T Profi. Pro všechny varianty je uvažováno stejné umístění stavby a tím pádem i stejné klimatické podmínky, které mohou ovlivnit výsledek energetické bilance budovy.

Pro jednotlivé varianty se spočítala cena stavby (náklady na pořízení), náklady na provoz objektu (vytápění, elektrická energie, atd.) a také náklady na údržbu a likvidaci během životního cyklu stavby. Provozní náklady jsou kalkulovány na základě výsledků energetické náročnosti budovy a cen energií, které budou během životního cyklu stavby zapotřebí. Energetická náročnost budovy byla spočítána pomocí programu PHPP (Passive House Planning Package) od Passivhaus Institut. Tento program je nejrozšířenější plánovací nástroj pro navrhování a optimalizaci nízkoenergetických a pasivních domů. Nejsou opomenuty ani náklady na případnou likvidaci stavby. Jednotlivé varianty jsou porovnávány z pohledu investora. Cílem této práce je nastínit, která z těchto variant je pro investora nejvýhodnější, jak z pohledu nákladů na pořízení samotné stavby, tak z pohledu nákladů na využívání stavby během jejího životního cyklu.

Jako vstupní varianta, od které se budou ostatní varianty odvíjet, byl zvolen jednopodlažní nepodsklepený rodinný dům o jedné bytové jednotce s kapacitou 4 osoby o zastavěné ploše 118,80 m2, s navazující nekrytou terasou o ploše 20,25 m2. Půdorysný tvar domu je obdélník o rozměrech 14,21 × 8,36 m. Zastřešení domu je navrženo plochou střechou o sklonu 2°. Střecha bude ze tří stran krytá atikou.

Tabulka 1 – Rozdíly v návrhu jednotlivých variant

 

Energetická náročnost a provozní náklady objektu

Tato kapitola se zaměřuje na náklady jednotlivých variant během jejich provozní fáze životního cyklu stavby. Každý investor by měl již ve fázi plánování mít představu o provozních nákladech budoucího objektu. V poslední době si investoři začínají uvědomovat, že provozní náklady stavby během fáze užívání mohou i několika násobně převýšit náklady na pořízení stavby. Z pohledu běžných rodinných domů stavěných na území České republiky tvoří největší část provozních výdajů náklady na vytápění objektu. Je to dáno polohou a klimatickými podmínkami, ve kterých se Česká republika nachází. Je tedy logické se snažit náklady na vytápění objektu co možná nejvíce snížit nebo se jim úplně vyhnout. Při snaze dosáhnout úspor v oblasti energetické náročnosti objektu musíme samozřejmě počítat s vyššími investičními náklady oproti objektům s vyšší energetickou náročností. Z dlouhodobého hlediska je pro investora výhodnější dosáhnout nižších nákladů na vytápění i za cenu zvýšených počátečních nákladů na pořízení stavby. Při optimalizaci návrhu budovy s nízkou energetickou náročností se musí postupovat tak aby se dosáhlo co nejlepšího poměru nízkých provozních nákladů k nákladům na pořízení budovy.

Tabulka č.2

Zefektivnění využívání energie je možné dosáhnout více způsoby: konstrukčními úpravami obvodového pláště budov s cílem odstranit tepelné mosty, návrhem technologických zařízení s nízkými energetickými nároky, optimalizací provozních zařízení a využíváním progresivních způsobů výroby energie. Způsobů je mnoho, avšak každý projekt musí zohlednit ekonomickou stránku.

V současnosti existuje mnoho programů pro zjištění a optimalizaci energetické náročnosti budovy. Pro výpočet energetické bilance budovy a její následnou optimalizaci byl vybrán program PHPP – PASSIVE HOUSE PLANNING PACKAGE. Jde o jednoduchý návrhový nástroj, který umožňuje spolehlivě vypočítat energetickou bilanci budovy a její následnou optimalizaci.

Výstupem kromě mnoha dalších informací jsou ukazatelé budovy vztažené k energeticky vztažné podlahové ploše budovy a na rok. Pro další hodnocení navrhovaných variant rodinného domu jsou důležité ukazatelé potřeby tepla na vytápění, potřeba primární energie a velikost energeticky vztažné podlahové plochy objektu.

Tabulka 3 – Výsledné hodnoty energetické náročnosti budovy

 

Při kalkulaci provozních výdajů je záměrně zanedbána časová hodnota peněz. Náklady na jednotlivé provozní náklady jsou vypočítávány na základě zjištěných dat z energetické bilance budovy. Jednotková cena za vodné a stočné za m3 byla stanovena na základě získaných dat z Českého statistického úřadu na 78,56 Kč/m3. Jednotková cena za kWh pro tento výpočet byla stanovena na 4,84 Kč/kWh. Veškeré provozní náklady budou uvažovány na dobu 30 let užívání objektu.

Tabulka 4 – Provozní náklady navrhovaných variant

Náklady životního cyklu stavby

Dalšími náklady životního cyklu stavby jsou náklady na opravy a údržbu a náklady na likvidaci. Náklady na opravy a údržbu byly stanoveny ve výši 10 % z pořizovací ceny objektu s DPH. Náklady na likvidaci objektu byly stanoveny pomocí, rozpočtářském programu BUILDpower S, který využívá datovou základnu RTS. Náklady na likvidaci stavby, která má před sebou celou fázi užívání jsou pouze orientační. Pro jednotlivé varianty jsou výše zmíněné náklady přehledně uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5 – Náklady na údržbu budovy

Dále jsem rozdělil veškeré náklady, které jsem v této práci vypočítal do jednotlivých fází životního cyklu stavby. Budeme tedy znát celkové předpokládané náklady stavby od fáze investiční až po fázi provozní a likvidační.

Tabulka 6 – Náklady životního cyklu stavby [Kč]

Vyhodnocení jednotlivých variant

V této kapitole se věnuji vyhodnocení a porovnání jednotlivých navržených variant rodinného domu. Pro porovnání jsem vybral nejdůležitější parametry, které by měl investor znát dříve než, se rozhodne investovat své peníze do stavby rodinného domu. Prvním kritériem je pořizovací cena s DPH, dalším jsou provozní náklady na dobu 30 let užívání stavby, třetím kritériem jsou náklady na údržbu a opravy objektu a posledním parametrem je užitná plocha objektu. Tyto kritéria jsou společně uvedeny v tabulce 7 pro každou z navrhovaných variant.

Tabulka 7 – Hodnoty pro vyhodnocení navržených variant

Nejhůře podle těchto kritérií je na tom varianta II, která získala 21 bodů. Tato varianta je sice druhá nejlevnější, ale má mnohem vyšší provozní výdaje než ostatní varianty. Třetí se v tomto vyhodnocení umístila varianta III, která obdržela celkem 22 bodů. Varianta III má sice druhé nejnižší náklady na provoz, ale její pořizovací cena je ze všech porovnávaných variant nejvyšší. Varianta I získala 27 bodů a umístila se na druhém místě. Nejvíce bodů získala díky nejnižší pořizovací ceně.

Nejlépe ze všech variant je na tom varianta IV, protože má jednoznačně nejnižší provozní náklady a zároveň není nejdražší ze všech variant. Její nevýhoda ovšem je nižší podlahová plocha oproti ostatním variantám. To je zapříčiněno tloušťkou zdí u této varianty. Tato varianta se vyznačuje výborným zateplením obálky budovy a tím pádem také nízkými provozními náklady. Ve spojení s technologií jako je vzduchotechnika, rekuperace vzduchu, tepelné čerpadlo a zásobník na teplou vodu tato navržená varianta jistě poskytne budoucímu uživateli vysoký komfort a zdravé prostředí pro bydlení. Tato varianta rodinného domu je navržena jako zděná stavba využívající systém Porotherm a splňuje požadavky pro pasivní dům.

Správné vyhodnocení nákladů životního cyklu stavby je velice náročná záležitost. Je důležité mít dostatek informací o budoucí stavbě a také dostatek znalostí ke správné optimalizaci jejího návrhu. Při optimalizaci energetické náročnosti budovy by se investor neměl řídit pouze náklady na pořízení stavby, ale měl by zohlednit také provozní náklady, které bude muset jako budoucí uživatel platit.

V silách a schopnostech běžného investora dnes zcela jistě není provést kvalitní návrh objektu, kalkulaci rozpočtu stavby a optimalizaci energetické náročnosti budovy bez spolupráce s odborníky na danou oblast. Bez kvalitně provedených výše zmíněných činností lze jen těžko dosáhnout kvalitní, efektivní a pro uživatele dostupný objekt. Neméně důležitou činností je také samotná realizace stavebního objektu.

Zvláště pasivní domy jsou velice náchylné na případné chyby a nedostatky během realizace stavebního objektu. Pro budoucího uživatele je proto zásadní výběr kvalifikovaného, zkušeného a odpovědného zhotovitele.