Sidebar

18
po, bře

BLOGEE
Typography
  • Smaller Small Medium Big Bigger
  • Default Helvetica Segoe Georgia Times

Britský autor Graham Greene ve své knize "Způsoby útěku" z roku 1980 přesně vyjádřil, co většina spisovatelů ví, když má před sebou nepopsaný list papíru nebo sedí před prázdným monitorem počítače: „Psaní je forma terapie a někdy se divím, že všichni ti, kteří nepíšou, se dokážou vyvarovat šílenství, melancholie, paniky a strachu, které jsou člověku vlastní.“

 

 

Blíží se konec roku 2018, pro někoho plného změn. I pro mne je psaní cesta k vyrovnání se s vnitřní panikou a pokusem dát si některé věci strukturou písmen, slov, vět, souvětí a odstavců vnitřně dopořádku. Musím říci, že čím jsem starší tím vnímám dění kolem sebe za čím dál zrychlenější. Tolik změn ve svém životě jako v roce 2018 jsem nezažil. 

Dnes jsem zabředl do ploché komunikace pod příspěvkem Nového deníku = Deníku N, který se letos narodil  je postaven na placeném obsahu, který dává dohromady dnes ještě hrstka novinářů, kteří odpadli, nebo utekli z ostatních periodik a světe div se, většinou díky ze strachu z předposrání se z Andreje Babiše. Mít blog a psát si, že Andrej Babiš je takový či onaký je svoboda projevu, kterou se redaktoři Nového deníku = Deníku N snaží prosazovat v periodiku podle vzoru, město, moře, kuře, stavení - pardon úspěchu slovenského Deníku N, který je čtvrtinovým spolumajitelem Nového deníku. Nějak se mi z Deníků točí hlava.

Do Jana Šimkaniče jsem se pouštěl už v časech, kdy mě dráždil svojí neodborností, jako redaktor serveru Měšec.cz. Dnes sedí na kancelářské židli z IKEA možná na kraji mužského přechodu a v novém projektu. Taky řeší vniřní šílenství psaním. 

Dnes mi na fejsbůku přistála informace, nebo spíše úryvek z článku, kde krásná redaktorka Eliška Černá uvádí, že Linka bezpečí, řeší existenční potíže, protože se jí zase díky lakomcům nedostává peněz. Jako každý rok bohužel. 


Na facebook píše každá druhá "ťulpa", protože sdílet píčoviny a komentovat umí každá socka. Tvořit obsah není prdel a kdo mluví sprostě je kurva "bžot". Strašně se směju každému kokotovi, co se neumí vyjádřit jak mu zobák narostl a hledá honosná přirovnání. Tož, proč psát:

  • utřídíte si myšlenky
  • uvolníte emoce
  • ujasníte si svoje názory
  • zlepšíte si náladu
  • zlepšíte se v gramatice (možná)

Do J.Šimkaniče jsem se pustil protože nechápu, proč zrovna tento článek, který mohl být čtenářům poskytnut zdarma, nebo prostřednictvím brány DMS, která by otevřela obsah článku a zároveň by přispěla na Linku bezpečí je právě placeným obsahem. Honza si bleskurychle našel samozřejmě zdůvodnění, protože neumí pochopit souvislosti ve svém novém působení. A nepotřebuji ukazovat svoji převahu tykáním. Honza je o rok mladší, takže mám právo mu tikat i tykat.

Polemizovat s ním, že budoucnost placeného obsahu Internetu staví demokracii a svobodu vyjadřování na zcela novou rovinu rizika. Zatím placený obsah nedokázal na světě zvrátit sklon k populismu ani o chlup. Proč? Volby vyhrávají kecálkové, lháři, populisti a PR agentury.

Ze statistik vyplývá, že masy, které rozhodují volby a vítězství Miloše Zemana a hnutí Ano-Nevim-Já nikdy neodstoupím, ovlivňují více fake news, tupé billboardy, letáky, koblížky a neplacené koupené plátky. Zatímco střední a vyšší střední třída má prostředky na to si platit kvalitní obsah a většinou se z této třídy profiluje politicky odpovědnější populace tak masy lidí, pro které jsou 300,- Kč měsíčně na měsíční předplatné prostě zbytný výdaj, tedy nepotřebný rozhodují volby. Poslední volby nerozhodla kulturní a uvědomělá společenská skupina, ale lenost lidí si ověřovat informace.

Demokracie je svoboda. Ale je to skutečně tak? Expert na poradenství a spisovatel Pavel Vosoba tvrdí, že demokratická společnost je ve skutečnosti nebezpečnější než komunismus. Říká nám totiž, jak se máme chovat, a my ji jako autokratickou nevnímáme. Podle Vosoby jsme ovlivňováni médii, která vytvářejí určité názory, a kdo se od nich odliší, je hned označen za špatného. Řešení je prý v hledání vnitřní svobody a pochopení sebe sama.

Já svoji svobodu našel v psaní a v odpoutání se od zaměstnaneckého vztahu s podnikateli-manipulanty-psychopaty. 

Nikdo se nebrání placenému obsahu, jen tvrdím, že bychom se měli vyvarovat mít placený obsah na 100%. Lidé jsou zvyklí najít na zpravodajských serverech obsah zadarmo. To zadarmo ovšem znamená, že je tam také reklama, které si dnes už nikdo nevšimne. Ale k tomu, aby média dostala zaplaceno za reklamu, potřebují, aby měla hodně návštěv. A když potřebujete najednou hodně návštěv, začnete plodit velké množství obsahu. Čím máte větší množství článků, tím je větší šance, že lidé na web přijdou. Novináři jsou proto nuceni psát větší objem textů za stejné peníze a nemůžou se věnovat problémům do hloubky. Navíc musí upřednostňovat takový obsah, na který klikne co nejvíc lidí a který je i rychle a snadno zpracovatelný. Placení za obsah je podle mne klíčový recept pro soukromá média, jak srovnat zpátky kvalitu žurnalistiky, kde za její současný úpadek mohou oni samotní. Nicméně každý se učí z vlastních chyb. 

Proč mít ale zpoplatněnou informaci, že je někdo nebo něco v nouzi? Kolik dostala Eliška od nového zaměstnavatele za tento článek peněz? To se já nedozvím. Ale když se budu pohybovat v rozpětí 3000-5000,- Kč, tak nebudu daleko. Protože nějak se Eliška živit musí a na druhou stranu tolik obsahu neprodukuje. Jeden článek v Novém deníku za 5 dní. 

"Dvě třetiny dětí se nedovolají. Lince bezpečí chybí peníze, žádá o pomoc ministerstvo i drobné dárce." 

Linka bezpečí je největší a nejdéle fungující celostátní krizovou linkou pro děti a mladé lidi do 26 let. Denně se na Linku bezpečí obrací více než 450 dětí a mladých lidí z celé ČR se žádostí o pomoc či radu. Na bezplatné číslo 116 111 volají se svými starostmi jako je šikana ve škole, hádky s kamarády, rozvod rodičů, ale i s tématy jako osamělost, týrání, sebepoškozování. Často si nemají s kým promluvit, případně se za svůj problém stydí a bojí se svěřit někomu ve svém okolí. Kromě telefonu mohou děti Linku kontaktovat také prostřednictvím emailu a chatu. Odborně vyškolení konzultanti dokáží dětem ulevit, povzbudit je a pomoct jim najít východisko, případně zprostředkovat lokální pomoc ve všech místech České republiky. Linka bezpečí je tu pro děti zdarma, anonymně a nonstop, 365 dnů v roce, 24 hodin denně. O půlnoci, na Štědrý den, o prázdninách, vždy.

Linka bezpečí pomáhá i rodičům, proto provozuje i Rodičovskou linku, na kterou se mohou obracet rodiče, prarodiče, pedagogové, zkrátka všichni dospělí, kteří mají starost o děti. Napomáhá porozumění mezi rodiči a dětmi a dokáže jim pomoci řešit jejich neshody.

  • Dar 500 Kč = náklad na provoz 15 minut Linky bezpečí = 6 šťastnějších dětských příběhů
  • Dar 2000 Kč = náklad na provoz 1 hodiny Linky bezpečí = 25 šťastnějších dětských příběhů

Nemám tolik čtenářů, jako Nový deník pod pláštěnkou J.Šimkaniče, jsem jen sprostý blogger, který se psaním vypořádává s vnitřní panikou. Přesto místo toho abych si předplatil na celý rok pro mne třeba i zajímavý obsah Nového Deníku, udělám něco jiného.

Rok 2018 byl pro mne plný zajímavých změn a když jsem s tím začal, nevěřil jsem že se dostanu do stavu, kdy nebudu vědět komu. Abych to zpřesnil. Za každý dobrý skutek, který jsem udělal, jsem do prasátka hodil 10,- Kč. Na konci roku je to prase plné peněz a je potřeba ho zaříznout větším dobrým skutkem. Ten nebude takový, že bych si zlepšíl karmu přilepšením si informačním vědomím vlastnit celoroční předplatné prý nezávislého deníku, ale koupím dětem pravděpodobně jen jednu jedinou hodinu linky. Možná 25 šťastnějších příběhů, než odměna za půl článku redaktorky. 

20181220 151134

Do prasátka přispěl o brněnský ředitel Bílého kruhu bezpečí, který tím defacto přispěje 15 minutami. Obsah prasátka, kde je moje roční předplatné pane Šimkaniči, dám nadaci Linka bezpečí. Redaktorům z Nového Deníku, přeji Veselé vánoce a šťastný nový rok 2019. 

A Vy kteří, jste zvládli článek přečíst až sem (ty vole gratuluju) a je úplně jedno v jaký den a v jakém roce, tak nikdy není pozdě pustit chlup dětem, co se bojí a chtějí být víc dospělí než dospělí tím, že se umí svěřit a řešit - klikněte myškou na "morče" a pošlete jim co můžete. Vemte si kolik vyhazujete peněz za cíga, kafe, pivo, chlast-slast. Nebo dokonce za blbé noviny od Agrofertu (Lidové noviny, MF Dnes apod.) - a co z toho máte? Prd. Nasrat a vylízat - třeba jednou budete muset volat na Linku bezpečí Vy, až Vás budou Vaše děti bít jako bijí mě. :-)

morce

 

Joomla SEF URLs by Artio